Čeští vinaři slaví povedený ročník, i tak sklízí výrazně méně než sousedé

Čeští vinaři slaví povedený ročník, i tak sklízí výrazně méně než sousedé

I když za sebou čeští vinohradníci mají úspěšný ročník, sklidili sotva polovinu toho, co jejich kolegové v sousedním Německu nebo Rakousku. Mohou za to mimo jiné příliš staré vinice. Ani dobrý rok tak nedokázal pokrýt ztráty, se kterými se pěstitelé hroznů potýkají v posledních deseti letech.

Když loni o vinobraní vyjížděly traktory z vinic, vezly mnohem víc hroznů než v předchozích letech. Podle aktuální zprávy Svazu vinařů sklidili tuzemští vinohradníci na hektar o 1,4 tuny víc než předloni, tedy bezmála o třetinu.

Průměrný výnos tak loni dosáhl úctyhodných 6,6 tuny na hektar. Na místní poměry je to dalece nad dlouhodobým průměrem, za jinými vinařskými zeměmi přesto moravští a čeští vinaři výrazně zaostávají.

„Například v Německu je dlouhodobý průměrný výnos hroznů dvojnásobný a v Rakousku je asi o 40 procent vyšší než u nás,“ shrnuje zpráva z výběrového šetření, které Svaz vinařů dělal ve svých členských podnicích po celém Česku.

„V české vinařské oblasti bude víno ročníku 2018, tak jako vždy, nedostatkovým zbožím,“ komentují svazovou statistiku její autoři Jiří Sedlo, Martin Půček a Lenka Křivánková ze Svazu vinařů. Tuzemská produkce vína pokryje 40 procent roční spotřeby vína v Česku, v jiných letech je to zhruba třetina.

Pěstitelé by přitom z hektaru vinice mohli dostat mnohem více. Zákonné omezení výnosu, pokud chce vinař použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín, stanoví 14 tun na hektar.

Nové vinice už se sázejí jinak

Proč nedokážou vinaři ze svých vinohradů vyzískat tolik jako jinde ve světě, má celkem jednoduché vysvětlení. „Máme staré vinice, které mají velký spon. Proto je z nich málo hroznů. V tom je celá věda,“ říká ředitel Svazu vinařů Martin Půček.

Průměrné stáří našich vinic je podle něj kolem 20 let. A to onen průměr ještě hodně nadlepšují vinice vysázené v několika posledních letech s dotační podporou. Velká většina vinohradů je přitom vysázena v širokém sponu. V zahraničí jsou řádky i keře samotné mnohem blíž u sebe. Díky tomu z nich může logicky být víc hroznů.

Se ztrátami ve starých vinicích bojuje třeba i mikulovské Vinařství Vican. „Potýkáme se s velkými výpadky starých keřů, které odumírají. A také s tím, že není jednoduché starou vinici podsadit. Proto je tam výnos nižší,“ potvrzuje manažer vinařství Daniel Záblacký a pomíjí přitom tu nejstarší vinici s Ryzlinkem vlašským, kde si výnos snižuje zcela záměrně. Čekají totiž, až hrozny napadne ušlechtilá plíseň botrytida. Vyrábějí se z nich tzv. botrytická vína s vyšší cukernatostí.

Ztráty ze starých vinohradů by jim měly pomoci vynahradit nové vinice, které postupně docházejí do plodnosti. Ty už ve vinařství sázeli novým způsobem. „Zúžili jsme spony tak, aby ještě projela naše technika, ale abychom na hektar dostali víc keřů,“ vysvětluje Záblacký.

Řádky zúžili o deset centimetrů, vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami zhruba o dvacet. „Získali jsme tím stovky keřů navíc. Víc už není možné. To už bychom museli kupovat úplně novou techniku,“ poznamenal manažer.

Šestý ziskový rok za třicet let

Staré vinohrady se u nás postupně restrukturalizují – nahrazují se žádanějšími odrůdami a keře se sázejí na užší spon. Podle Martina Půčka je to zhruba 450 hektarů vinic ročně. V Česku je přitom přes 20 tisíc hektarů vinic.

Na restrukturalizaci vinic pošle do Česka v následujících pěti letech velký balík peněz i Evropská unie. Vinohradníci budou moci dostávat až zhruba 133 milionů korun ročně, kromě přeměny vinic také na investice.

Pozitivním sdělením ze zprávy Svazu vinařů je jednoznačně to, že vinohradnictví v Česku bylo loni výjimečně v zisku. Cena hroznů mírně stoupá, a tak si vinohradníci mohli užít ziskový rok pošesté za posledních třicet let. Na jeden ziskový rok tak připadají čtyři roky ztrátové. Týká se to však těch, kteří hrozny pěstují, ale nevyrábějí z nich víno – pouze je prodávají.

Pozitivním trendem je i rostoucí cukernatost hroznů. V loňském roce byla rekordní. Pohybovala se kolem 21,9 stupně normovaného moštoměru. „Stejné a vyšší cukernatosti ještě od vzniku vinařského zákona v roce 1995 dosaženo nebylo,“ uvádí zpráva.

Zdroj: www.idnes.cz

27.01.2019 | Počet shlédnutí: 1381


Partneři projektu