Karenční doba: Jak to bude vypadat v praxi?
Jak jsme informovali na začátku roku v článku o změnách v oblasti mezd. Čeká nás změna ohledně karenční doby, která se dotkne i vinařů. Poslanecká sněmovna v lednu přehlasovala Senát ohledně novely zákonu, která ruší třídenní karenční dobu. Tato novela nabude účinnosti od 1. července 2019. V praxi to však nakonec bude vypadat úplně jinak a náhrada mzdy se nebude vždy vyplácet od prvního dne.
Karenční doba teď a v budoucnu
Náhrada mzdy v pracovní neschopnosti v podobě, jaké ji teď známe, se zavedla v roce 2009. Vyplácí se v prvních dvou týdnech (v letech 2011-2013 v prvních třech týdnech), ale až od čtvrté promeškané směny, případně od 25. zameškané hodiny. Náhradu mzdy platí zaměstnavatel a od 15. dne nemoci ji zaměstnancům zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení.
Po účinnosti novely zákoníku, tzn. od 1. července 2019, získá zaměstnanec nárok na vyplacení už od první směny. Z pohledu zaměstnavatele však tato novela bude mít nepříjemný dopad. Přestože jim bude jako kompenzace snížena část pojistného, které odvádí na nemocenské pojištění zaměstnanců. Konkrétně o 0,2 procentního bodu z 2,3 % na 2,1 %. Tato náhrada jim ale rozhodně nepokryje budoucí náklady, které se pojí s vyplácením náhrady mzdy od prvního dne.
Od července 2019 (tzn. v srpnových výplatách za měsíc červenec) bude zaměstnavatel platit na nemocenské pojištění 2,1 %. Celkové pojistné zaměstnavatele se tak změní z 25 % na 24,8 %. Dojde také ke snížení superhrubé mzdy z aktuálních 134 % na 133,8 %.
Snížení pojistného se týká i OSVČ
Snížení pojistného se také dotýká i všech vinařů, kteří podnikají jako osoba samostatně výdělečně činná a zároveň jsou přihlášeni k účasti na nemocenském pojištění. Minimální pojistné aktuální činí 138 Kč, ale s přijetím novely od července klesne na pouhých 126 Kč.
Pozor na první den nemoci
Různé zdroje uvádějí, že jakmile bude novela účinná, musí zaměstnavatel uhradit mzdy od prvního dne nemoci. Jedná se však o mylnou informaci. Nárok na náhrady mzdy sice vzniká za první dva týdny pracovní neschopnosti, ale až od první zameškané směny.
Na náhradu mzdy v prvních dvou týdnech budou mít zaměstnanci vašeho vinařství nárok pouze v případě zameškaných směn a státních svátků, za které mu jinak náleží náhrada mzdy, nebo se mu mzda či plat nekrátí. Na rozdíl od nemocenského, kde vzniká nárok pouze za kalendářní mzdy.
Konkrétní příklady z praxe
Pro lepší pochopení, jak to bude vypadat v praxi, uvedeme několik příkladů.
1. Zaměstnanec vašeho vinařství má běžnou týdenní pracovní dobu od pondělí do pátku. Pokud onemocní v pondělí, získá nárok na vyplacení náhrady mzdy od pondělí bez karenční doby. Jestli však nemoc propukne už v sobotu (nechá se ošetřit na pohotovosti), náleží mu náhrada mzdy také od pondělí, protože se jedná o první zameškanou směnu
2. Zaměstnanec vašeho vinařství nemá rovnoměrnou pracovní dobu, v pondělí onemocněl a první směna mu začíná až ve středu. Přestože nemoc vznikla už v pondělí, za první den pro náhradu mzdy se pokládá středa. První dva dny v týdnu totiž pracovat neměl, a proto žádnou směnu nezmeškal.
3. Zaměstnanec vašeho vinařství přišel do práce, odpracoval pouze část směny a pak navštívil lékaře. Ten mu ještě v ten den vystavil neschopenku. V tomto případě dostane zaměstnanec řádně zaplaceno za odpracovaný čas a zbytek se proplácí formou pracovní neschopnosti. Tento den se zároveň považuje za první den nemoci a za první den, kdy zaměstnanci náleží náhrada mzdy.
Důležitou roli hraje datum účinnosti novely
Důležitou roli v překlenovacím období bude také hrát datum účinnosti novely. Pokud zaměstnanec onemocní do 30. června 2019, bude se stále postupovat podle starého schématu. V praxi to vypadá tak, že pokud zaměstnancova nemoc bude například probíhat od 29. června do 7. července, nemá nárok na náhradu mzdy za první tři dny.
Zdroj: redakce PVV
Počet zhlédnutí: 3080