Masová produkce kazí značku, stěžují si italští výrobci prosecca. Zvažují i přejmenování.

Masová produkce kazí značku, stěžují si italští výrobci prosecca. Zvažují i přejmenování.

Vinaři, kteří v severní Itálii vyrábějí ta nejkvalitnější šumivá vína známá po celém světě pod názvem prosecco, se kvůli masové produkci tohoto populárního alkoholického nápoje obávají o svou pověst. Kvůli konkurenci velkovýrobců mají vinaři, kteří se zaměřují na kvalitnější šumivý mok, pocit, že jim masová produkce „kazí značku“. Přejmenováním by o ni však přišli úplně, popsal jejich dilema britský deník The Times.

„Naši image a vnímání naší značky poškozuje produkce půl miliardy lahví prosecca, které nemá žádnou historii nebo vazbu na konkrétní místo,“ myslí si Loris Dall’Acqua, spoluzakladatel vinařství Col Vetoraz poblíž Benátek, které už na etiketách jméno prosecco neuvádí. Má totiž strach, že spotřebitelé si pak budou jeho vína spojovat s těmi nekvalitními, která nesou stejné označení.

Stížnosti ohledně „kažení značky“ přicházejí zejména od pěstitelů z regionu Benátky, kde má prosecco své historické kořeny. Právě z oblasti kolem měst Valdobbiadene a Conegliano pocházejí ta nejkvalitnější prosecca s apelací DOCG, tedy s označením vín vyšší kvality s kontrolovaným původem. Vyrábí se jich tam kolem 90 milionů lahví ročně.

Povolení pro více regionů

V souvislosti s tím, jak poptávka po italských šumivých vínech v poslední době rostla, však italské úřady před deseti lety daly nižší apelaci DOC vinařům z devíti provincií v méně kopcovitých oblastech regionu Benátky a sousedního regionu Furlánsko. Tito producenti každoročně vyrobí 464 milionu lahví, což je pětkrát více než vinaři „vyšší třídy“.

Nad výrobci s nižší apelací DOC ohrnují exkluzivní vinařství nos a svůj odstup často manifestují tak, že svá vína už jako prosecco vůbec neprezentují. „Pěstitelé s apelací DOCG mají pocit, že jejich vína jsou lepší díky kvalitě půdy, orientaci vinic či nadmořské výšce,“ tvrdí jeden z vinařů.

Firma Col Vetoraz zmiňuje i historickou tradici, která je stará až 800 let a kterou noví producenti postrádají. Jejich vína prý vznikají průmyslově a kvůli nim název prosecco znamená čím dál méně.

O tom, zda mohou kvalitní vinaři situaci vyřešit tím, že na název prosecco rezignují, však mají pochybnosti i mnozí z nich. „Je pravda, že lidé v zámoří budou mít opravdu velké potíže, pokud budou muset vyslovovat název Valdobbiadene,“ tvrdí jedna vinařka. Pragmaticky se ke sporu staví i guvernér Benátska Luca Zaia - podle něj producenti kvalitních apelací přejmenováním svých vín jen zmatou zákazníky a způsobí paradoxně to, že lidé budou kupovat více lahví prosecca nižší kvality, které si své jméno ponechá.

Zdroj: www.irozhlas.cz

Počet zhlédnutí: 2842