Vinaři hledají ryze českou odrůdu, která je bude reprezentovat ve světě

Vytvořeno: 27. 08. 2021

Vinařství

Vinaři hledají ryze českou odrůdu, která je bude reprezentovat ve světě

Mít „svého vinaře“ je stejně módní jako jezdit několikrát ročně nejlépe na Pálavu, ale i do jiných vinařských lokalit republiky. Kdo nenavštívil sklepní uličku Plže na Hodonínsku, jako by nebyl. A i když se velmi často dovídáme o mimořádných úspěších jednotlivých vinařů na světových soutěžích, jaké vlastně naše vinařství je, jaké má skutečné postavení doma i v Evropě a jaké má vyhlídky?


Foto: Vinařství Zlomek & Vávra s.r.o.


„Role vinařství v kontextu nejen jihomoravského regionu, ale i České republiky je nepřehlédnutelná. Vždyť málokdo, kdo dnes jede na jižní Moravu, Uherskohradišťsko, Mělnicko či Litoměřicko, nemůže nějakým způsobem nezavadit o víno. A i ten, kdo jede jen za nákupem vína, nemůže obráceně nevnímat čilý turistický ruch, pozvednutou architekturu, služby nebo folklorní, chcete-li kulturní dění. Vinařství jako obor je tedy neoddělitelnou součástí ČR. Bezesporu je to kulturní a krajinné dědictví, které si musíme chránit,“ řekl Právu třiačtyřicetiletý rodák ze Suchohrdel u Miroslavi, táta tří dětí a aktivní sportovec Martin Chlad, nový prezident Svazu vinařů ČR.


Hledá se domácí odrůda, častý tip je Pálava

K ambicím českého vinařství uvádí, že pokud ustojíme hrozby, které se na nás porůznu hrnou, včetně následků pandemie a opodstatněných i méně logických nápadů Evropské komise, pak by se dalo říct, že krok po kroku směřujeme mezi menší, avšak úspěšné evropské producentské země.


„Abychom však učinili klíčový krok, musíme se více zabývat odrůdovou skladbou, včetně referenčních odrůd, vytvořením apelačního systému a propojením těchto témat na marketing našich vín,“ říká Chlad.

Znamená to, že je důležité umět správně vybrat z množství doma pěstovaných odrůd jen několik, které nás budou reprezentovat (mezi preferovanými je např. Pálava), a také přistoupit na jiný systém hodnocení kvality. Ve světě se totiž hodnotí (a také mezi kupujícími cení) vína nikoli podle cukernatosti, ale podle oblasti.


„K tomu patří i systematické vzdělávání odborníků v oboru i profesionálů, kteří jsou z jiných oblastí na vinařství navázaní,“ dodává. Za nejzávažnější problémy, se kterými se vinařství v současné době potýká, považuje klimatické změny.


„Téma poslední roky velmi rezonuje. Vývoj u nás v následujících letech možná nebude nahrávat všem odrůdám a ne každé poloze, ale to z mého pohledu není ani cílem. Aktuálně jich totiž máme registrovaných na šedesát a je třeba se soustředit na ty, které dávají smysl. Jak z hlediska vazby na polohu a podmínky, tak z hlediska spotřebitelských preferencí. A tady spatřuji obrovský potenciál, protože již dnes se ukazují odrůdy a místa, které ve spojení fungují bezvadně,“ uvádí Chlad.


A jak vidí moravská a česká vína v porovnání se špičkovými víny světa? „Narazíte na vína průměrná, na velmi dobrá, ale také na vína špičková. A to i z pohledu světového. Tak je to ale přece všude a se vším. Už zdaleka neplatí, že vítězíme pouze s víny se zbytkovým cukrem. Z výtečných tratí dnes naši vinaři dokážou produkovat například Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Pálavu nebo “burgundské” odrůdy, lépe řečeno vína z nich, která získávají 95 a více bodů na uznávaných světových podnicích,“ říká Martin Chlad, který dává přednost vínům suchým šťavnatým a takovým, kterých jsou, jak říká, „plná ústa chuti”.


Do výroby hroznového moku se však sám nepouští. „Dědeček zahrádkář produkoval zhruba 500 litrů vína ročně a já mu často koukal pod ruce. Ovšem dnešní postupy vinařů i jejich možnosti jsou úplně z jiného světa,“ dodává.


Zdroj: Novinky.cz

Počet zhlédnutí: 190

Chcete být v obraze? Přihlaste se k odběru novinek.